Biografie:

Focus

Nizozemí 1969 -

Soubor, který je z Holandska. V této zemi se pohybovalo a stále pohybuje množství zajímavých interpretů, kteří mají do pro art žánru co říci. Focus se však mezi nimi tyčí jako obelisk a svojí tvorbou dosáhli statutu legendy mezinárodního formátu.

Focus založily v roce 1969 dvě výjimečné osobnosti, každý vynikající skladatel a instrumentalista. První z nich - Thijs van Leer, student konzervatoře v Amsterdamu, zkušený a velmi osobitý hráč na flétnu a klávesy založil soubor se dvěma kolegy z minulých projektů Martinem Dresdenem, basa a Hansem Cleuverem, bicí. K nim se záhy připojuje druhá zmíněná osobnost Jan Akkerman, originální kytarista s pozoruhodnou technikou hry. V této sestavě se v roce 1970 angažují v holandské verzi muzikálu Hair a poté natáčejí a vydávají album 1. Ačkoli album vytváří kult (především díky části skladby House Of The King, která vyšla pouze na singlu), nepovažuje je Akkerman za úspěšné a skupinu opuští aby mohl realizovat vlastní hudební projekty.

Jan Akkerman a jeho dva přátelé, Pierre van der Linden, bicí a Cyril Havermans, basa a zpěv, vytvoří trio, které začíná být zajímavé pro Thijs van Leera. Připojuje se k nim a druhá sestava Focus je na světě. Nahrávají album 2., které v plné šíři dokonale rozvede všechno, co debut jen naznačil. Singlový hit Hocus Pocus s precizní kytarovou hrou, Leerovým jódlováním a různými instrumentálními vstupy se stal největším hitem skupiny. Tak jako většina lidí zná ELP podle Lucky Man, Yes podle Owner Of A Lonely Heart, Genesis podle Mama, tak jsou Focus ve všeobecném vědomí podle skladby Hocus Pocus. A jako v ostatních případech to je hluboce mylná představa pranic nenaznačující o tvorbě jmenovaných souborů.

Na Moving Waves se střídá jeden silný moment za druhým. Dojem z úvodní vypalovačky je pak uklidňován čtyřmi nádhernými skladbami v pomalém tempu, kde se míchají vlivy renesanční hudby, flétnových improvizací, náladotvorné kytary i podmanivého zpěvu. Album vrcholí závěrečnou rozsáhlou kompozicí Eruption, která obsahuje na dvacetiminutové ploše dostatek prostoru pro předvedení instrumentální zručnosti a skladatelské invence. V autorství se střídají Akkerman s Leerem a výsledkem je prog rock fusion, která má velmi blízko k nejlepším momentům ELP.

Po vydání této desky vzniká vlna popularity, díky které Focus rozsáhle koncertují a získávají další úspěchy po celé (západní) Evropě. Před natáčení třetího alba odchází Havermans a nahrazuje jej Bert Rutier. Na tomto albu se nachází hit Sylvia, ale především jsou zde další dvě rozsáhlé kompozice, které ještě více představují skupinu jako osobitý symbol instrumentální dokonalosti. Album je tak rozsáhlé, že bylo vydáno jako 2LP. Objevuje se na něm také nová verze House of the King.

Koncertní aktivity pokračují a Focus nahrávají 5. 5. 1973 live album ve známém Rainbow Theatre v Londýně. Pak skupinu opouští Pierre van der Linden pro neshody s Rutierem, který se snaží prosazovat modernější, američtější a komerčnější zvuk kapely. Ten se na albu Hamburger Concerto ještě neprojeví, naopak je jím dovršena dokonalá trilogie silných progrockových alb. Opět se posluchač dočká krátkých skladeb s různými motivy i rozsáhlé mistrovské kompozice. Na tomto albu vypomáhá místo Lindena Collin Allen (ex John Mayall Band).

Collin se na následujícím titulu Mother Focus objevuje jen v jedné skladbě a je nahrazen americkým bubeníkem Davidem Kemperem. Toto dílo nedosahuje kvalit svých předchůdců, je rozmělněné do kratších a méně výrazných skladeb z nichž poněkud potlačeně zaznívá typický Leer - Akkermanovský rukopis oproti tomu, jak bylo zvykem na předchozích deskách. Skupina podnikne ještě koncertní turné po Austrálii a Japonsku, na pár vystoupení se vrací Linden. Pak však vnitřní neshody v souboru vedou k odchodu Akkermana na sólovou dráhu a Focus se na čas odmlčují.

V mezidobí vychází album Ship Of Memories, které je navýsost zajímavé. Není to ani tak tím, že producent Focus Mike Vernon prakticky bez účasti hudebníků vybral různé nepoužité skladby z archívů, či jen jejich zbytky a po různých úpravách je poslal na svět, ale především tím, že toto album mnohokráte překonává svého předchůdce. Zpět je duch Focus z alb 2 - 5 a přestože se na albu nacházejí pouze krátké skladby z různých období, působí kompaktně, svěže a i pro náročného posluchače atraktivně.

Po doplnění novým bubeníkem a dvěma kytaristy (z nichž jeden je jazzový) nastupuje do skupiny pěvecký veterán P. J. Proby, s nímž je natočeno album Focus Con Proby. Ovšem kouzlo Focus se zcela vytrácí a skupina se rozpadá. Další epizoda je album "Jan Akkerman & Thijs van Leer", kdy se po mnoha létech sólové tvorby dali dohromady oba rozhádaní zásadní členové Focus. Album je zcela v duchu Focus se všemi silnými atributy jejich tvorby. Polyfonické klávesy, vynalézavá a procítěná kytara, hostující hudebníci a - elektronické bicí. Ale píše se rok 1985 a to není vhodná doba pro progrockový reunion, takže se Leer - Akkermanovské cesty opět rozcházejí.

Poslední album je pouze částečné oživení legendy. Předcházel mu pokus z roku 1998 obnovit Focus v nejsilnější sestavě, ale neshody mezi Rutierem a van Leerem tomu zabránily. V roce 2002 se začal van Leer zajímat o tvorbu skupiny Hocus Pocus, která fungovala jako tribute band Focus. Přidal se k nim coby muzikant, jméno bylo změněno na Focus a v sestavě Ruben van Roon - bicí, Jan Dumée - kytara, Bobby Jacobs - basa, Thijs van Leer - klávesy produkují album s názvem Focus 8. Kritiky se různí, od naprostého nadšení až k výrazné skepsi. Poslední zprávy hovoří o koncertních aktivitách skupiny a o odchodu Ruben van Roona, kterého nahradil Bert Smaak.

Focus je ojedinělým výrazným prvkem na evropské progrockové scéně. Díky dvěma nevšedním osobnostem produkovali mnohovrstevný, instrumentálně výrazný a nadčasový rock, který může být označován jako art-, jazz-, i fusion. Každý si najde to svoje.

Milan Vyskočil
26. 6. 2003

Diskografie:

In and out of Focus (1970)	Moving Waves (1972)	Focus 3 (1973)	Hamburger Concerto (1974)
Mother Focus (1975)	Ship of Memories (1976, outtakes)	Focus Con Proby (1978)	Jan Akkerman & Thijs van Leer (1985)
Focus 8 (2002)	Focus 9/New Skin (2006)

Související články:
Recenze Focus - Hamburger Concerto
Fotografie Focus - koncert




Zpět na výběr biografií